Od autorky Pomocnice (která mě minulý rok dostala), jsem si pořídila nový thriller Žádné lži. Anotace mě úplně nadchla, takže jsem se na čtení velmi těšila.
Knížka pojednává o manželském páru, který hledá společné bydlení. Tricia a Ethan jedou na prohlídku velkého osamoceného domu, ale kvůli sněhové vánici v něm uvíznou. Dům kdysi patřil úspěšné psychiatričce Adrienne, která ale za záhadných okolností zmizela. Tricia se potuluje domem a najde tajnou místnost, kde jsou ukryté kazetové nahrávky Adrienne s jejími pacienty. Zvědavost ji přemůže a při jejich přehrávání se postupně dozvídá, co se s psychiatričkou stalo.
Musím říct, že mě to pohltilo a nepustilo až do konce. Bylo to velmi zajímavé, napínavé a chvílemi i dost drsné, tedy alespoň na můj vkus. Bylo to plné psychopatů, lží, intrik, vražd a mělo to velmi znepokojivý happy end. 😮
Je zde také velký zvrat, který jsem teda vůbec neodhadla. Tohle autorka prostě umí a stejně jako v Pomocnici (která byla o něco propracovanější), mě tím dostala.
Kniha je prostě skvělá jednohubka, kterou jsem přečetla za chvíli. Posledních sto stránek jsem zhltla a nemohla jsem to vůbec odložit. Námět byl prostě na krátkou knížku, a díky tomu to celé fungovalo.
A kdykoliv se podívám na černou pohovku na obálce knihy, vždy si vzpomenu si na jednu scénu, kterou z hlavy už jen tak nevymažu.
☆☆☆☆