Nejlepší knihy 2024

Co se týče knih byl pro mne rok 2024 jakýsi slabý. Četla jsem méně než obvykle a neměla jsem vůbec šťastnou ruku při jejich výběru. Jen opravdu málo knih mě uchvátilo a tak jsem horko těžko vybírala tituly, které bych sem zařadila. V minulých letech jsem vždycky měla opačný problém. 😅 Ale i tak jsem sestavila svůj žebříček, toho, nejlepšího, co jsem přečetla. Dnes vás čekají recenze na celkem 7 titulů, Velmi mě těší, že z toho 4 tituly jsou od českých autorů.🤟
Takže  jdeme na to: 

7. Srpny

I přesto, že už tuto knihu nechci číst nikdy znovu, se dostala do toho nejlepšího, co jsem minulý rok přečetla. Říkáte si - jak je to možné? Hned vám to vysvětlím. 

Velmi na této knize totiž cením její téma, které je nesmírně důležité a taky způsob, jakým byla napsána, Hlavní tématem knihy je manipulační technika Gaslighting. Zvláštní forma manipulace, která v oběti vyvolává pochybnosti o vlastní racionalitě, paměti i celkové vnímání reality. Naprosto oceňuji, že autor chtěl poukázat na tento typ manipulace a myslím, že to některým lidem může otevřít oči nebo mohou díky knize rozpoznat, že se jim tohle děje.

Na druhou stranu to nebylo vůbec lehké čtení. Celá kniha je prostoupena velmi tísnivou atmosférou, která vás skutečně pohltí a já jsem po dočtení měla úplně úzkost, bolelo mě břicho a bylo mi z toho opravdu zle. Celé jsem to musela vydýchat, ještě několik minut po té. Tak silně na mě kniha zapůsobila. A pokud ve vás psané slovo dokáže spustit takto silné nepříjemné pocity, pak je to podle mě naprosto geniálně napsané. 🫢

☆☆☆☆   

6. Les, čtyři otázky, život a já 

Miluji knížky, které jsou krátké, ale plné moudrosti 🤓 A Les, čtyři otázky, život a já je přesně tento typ knihy. Pořídila jsem si ji na Světě knihy v Praze. Stánek zde mělo i nakladatelství Kazda, které já si velmi vážím a chtěla jsem je alespoň trochu podpořit. 

Mladá matka, má velkou krizi ve svém životě. Je maminka na plný úvazek, jede na plný pecky, stará se o rodinu, manžela, do toho chodí do práce a je na bodu vyhoření. Jednoho dne už toho má plný zuby a jde se projít na své kdysi oblíbené místo, kam chodila čerpat energii a přemýšlet, ale vlastně kvůli svému hektickému životu na něj neměla čas. Po té co si sedla na lavičku, aby si oddechla, si za ní přisedla starší paní, a začala s ní rozmlouvat o životě. Díky těmto rozhovorům se hlavní postava probudila ze svého stereotypně zajetého životního koloběhu a začala svůj život měnit k lepšímu.

Starší paní ji postupně odkrývala čtyři důležité životní otázky, díky kterým si uvědomila, jak svůj život změnit tak, aby jí naprosto vyhovoval a přestal ji vysávat.

Jednohubka, která vám může otevřít oči v situaci, kdy jste vyhořelí, nebo pociťujete krizi. Což jsem vlastně i byla já, a díky této knížce mi přepnulo v hlavě a vymanila jsem se z koloběhu negativního přístupu. Velmi dobře se to četlo, měla jsem to přečtené za chvilku a zároveň mi toho i hodně předalo. 

☆☆☆☆

5. Citlivka

Populárně naučná kniha od české autorky Aleny Wehle, mě velmi zaujala svým tématem o hypersenzitivitě. Přijde mi, že toto téma není tak často zpracovávané, ale přitom je velmi důležité.

Kniha pojednává o lidech s hypersenzitivním vnímáním světa. Jedná se o takovou příručku pro tento typ lidí, ale třeba i pro jejich okolí, aby je dokázali lépe pochopit.

Knížka mi svým způsobem velmi pomohla, jelikož já se mezi hypersenzitivní lidi, také řadím. Byl to pro mne takový balzám pro duši. Měla jsem z ní pocit, že mě tak nějak uklidňuje. Předkládá myšlenku, že ano, jste jiní než ostatní, ale to nevadí, i tak je to všechno v pořádku a když přijmete jací jste a lépe sami sobě porozumíte bude vám lépe. 

Díky této knize jsem toho o sobě hodně pochopila a to především o mém myšlení, ale i některé povahové rysy.

☆☆☆☆  

4. Věk přízraků 

K této knize mě přilákala krásná obálka, prostředí sychravého Olomouce z konce 19 století a taky temnější atmosféra točící se kolem duchů a přízraků. Ale upřímně jsem nečekala, že to bude takto dobré 😊 Příběh mě opravdu bavil a velmi jsem si ho užila. Bylo to velmi originálně pojaté. Napsané takovým květnatým českým jazykem, což jsem od tak mladé autorky jako je Lenka Poláčková rozhodně nečekala. A její styl mě opravdu uchvátil. Vypíchnout musím také skutečné historické atributy, reálné útržky novinových článků o okultismu a vysvětlivky některých pojmů, které se dnes už nepoužívají. Víte třeba co je fiakr nebo viržinko? 🙂

Příběh nás přivádí k Žofii, která pracuje jako služebná v bohaté německé rodině Pffeifferových. V dětství si zažila tragickou ztrátu kamarádky a od té doby slyší hlasy zesnulých. Snaží se ale tuto svou schopnost potlačit a příliš nerozvíjet. Chtěla by spíš na vše zapomenout a žít normální život. Do města se však vrací její kamarád z dětství Matrna, který rodině Pffeifferových prozradí Žofiino tajemství. Ti se pro její schopnost nadchnou a začnou s ní pořádat spirituální seance.

Co na knize bylo nesmírně zajímavé, že tyto seance čtete z pohledu Žofie, tedy samotného média a zjišťujete, co přesně při vyvolání duchů prožívá. A tyto části byly velmi dobře napsané, až mě z toho vždycky mrazilo. Co bych chtěla moc pochválit, tak to byly hlavní postavy, které byly naprosto uvěřitelné. Měla jsem je úplně před očima a měli velmi dobře zvolená jména, které si pamatuju doteď. (Ambrož, Leopold, Matěj a Žofie). Což se mi běžně vůbec nestává. 😅

☆☆☆☆☆  

3. Všechny cesty vedou do Santiaga 

Kdo mě zná, ví, že jsem velký fanoušek cestovatele a spisovatele Ladislava Zibury 😂 A tohle je moje první kniha, kterou vlastním ve své improvizované knihovně. 

Kniha nás provází pěší poutí do Santiago de Compostela, kterou sám autor vykonal a to ne poprvé. Cesta začíná ve francouzském městečku Saint Jean Pied de Port a má dlouhých 800 km. Ladislav Zibura nám popisuje co na cestě zažil, s kým se potkal, životní příběhy dalších spolupoutníků a jaké to vlastně je, vykonávat takto dlouhou pěší pouť. Je plná vtipných momentů, ale i hlubokých myšlenek. Zároveň autor cestu popisuje velmi reálně se všemi jeho krásami, ale i úskalími, což se mi velmi líbilo. Při čtení jsem se tedy smála nahlas a zároveň si do notesu zapisovala citáty, které se mnou hodně rezonovaly.

Všechny cesty vedou do Santiaga je skvělá kniha, která se dobře četla. I když je v podstatě jen o chůzi, autor s tím velmi dobře pracoval. Aby to nebylo příliš jednotvárné vkládal do příběhu stále nové prvky a tím celý děj obohacoval.

☆☆☆☆☆   

2. Pomocnice

Tak tohle jsem zhltla jak malinu 😅 Protože to byla bomba! Ačkoliv thrillery moc nečtu, jednou za čas na ně dostanu chuť. Na Pomocnici mě nalákala spousta nadšených recenzí, a tak jsem byla zvědavá, jestli nadchne i mě.

Neskutečně dobře se to četlo. Otáčela jsem stránky, ani nevím jak. Autorka vás neustále drží v napětí a vy se těšíte, co bude dál a až zjistíte, co všechno za celým příběhem vězí.  Čtení jsem si opravdu užila a téměř nedýchala až do konce.

Příběh nás přivádí k Millie, která se nachází ve velice špatné životní situaci. Momentálně bydlí v autě, nemá moc peněz a nutně si potřebuje najít práci. Po nějaké době se jí podaří získat místo pomocnice v domácnosti, u bohatého manželského páru Winchesterových. Nastěhuje se do jejich luxusního domu a těší se, že si polepší. Ačkoliv je dům obrovský, Millie umístí do velmi malého pokojíčku na půdě, což se jí zdá divné, ale jelikož její aktuální domov je auto, neváhá ani vteřinu.

Svou práci odvádí, jak nejlépe umí, ale začíná mít velké problémy s paní domu Ninou. Ta se k ní začne chovat velmi zvláštním způsobem a komplikuje jí tak, její každodenní činnosti. Dává ji pokyny k různým úkolům a pak tvrdí, že ji nic takového nenařídila a začne ji ze života dělat peklo. A vám začne docházet, že s Ninou není něco v pořádku.

Pán domu, atraktivní Andrew, se ale naopak k pomocnici Millie, chová velmi hezky a celou práci ji tak zpříjemňuje. Postupně mezi nimi vzniká hluboká sympatie. Děj se odvíjí tímto způsobem a vás prostě celou dobu žene touha dozvědět se, co všechno vězí za chováním Niny. Něco tady prostě nehraje.

Ve třetině knihy se děj otáčí a vy máte možnost vše pozorovat z pohledu Niny. Zde nastává naprostý zvrat, který vás vcucne a vyplivne až na konci. Tuto část jsem si neskutečně užila. Vše jsem četla s otevřenou pusou, úplně mě mrazilo a nevěřila jsem tomu, co čtu. Bylo to výborně napsané a úplně mě to odrovnalo. Ze závěru vnímám určité poselství a takový vzkaz lidem, kteří dělají nemorální věci. Nemůžu to kvůli spoilerům vysvětlit dopodrobna, ale toto vyznění bylo pro mě velmi silné.

☆☆☆☆☆    

A nejlepší knihou roku 2024 se stává: 

- 3

- 2

- 1

1. Divé ženy

Krásné, zábavné, silné téma, neotřelý styl a unikátní propojení tří postav napříč staletími. 

Děj knihy nám vypráví příběhy tří žen. Altha žijící v 17. století, která je obviněná z čarodějnictví, Violet bojuje v roce 1942 s nepochopením ze strany svého přísného otce a Kate, která je uvězněná v toxickém vztahu se svým manipulativním přítelem v roce 2019. Každá z nich žije v jiné době a přesto je pojí silné pokrevní pouto. Všechny také disponují zvláštním magickým nadáním. To vychází z velmi blízkého vztahu s faunou a florou. Toto propojení napříč staletími bylo skutečně kouzelné.

Tato moc nebyla vyobrazena jako typické čarodějnictví, jak známe z mnoha příběhů, ale spíše jako taková nenápadná, mírná, plíživá magie. To dodávalo celé knize na atmosféře a toto pojetí bylo velmi originální,

Čtení této knihy jsem si moc užila. Knížka je skvělá, jedinečná, specifická. Děj jako takový jemně plynul, ale tím, že se příběhy postav střídaly po kapitolách, tak byl i dynamický zároveň. Styl psaní je velmi neotřelý a hezký. Zážitek z knihy byl velmi unikátní a jen tak na ni rozhodně nezapomenu.

☆☆☆☆☆  

A to je z dnešního článku už opravdu všechno. Doufám, že letos budu číst více knih, které mě pohltí. A samozřejmě Vás o tom budu informovat. 

Jaká byla nejlepší kniha, kterou jste minulý rok přečetli?

Vaše Melange.